O nás Pro veřejnost Fondy a pomůcky Knihovna Publikace Výstavy a akce Výzkum Archiv zpráv Předarchivní péče

Výstava - Z Rodinného archivu toskánských Habsburků

Výstava: Z Rodinného archivu toskánských Habsburků

Místo konání: Brandýs nad Labem – zámek

Doba konání: 13. října – 11. listopadu 2007

Otevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 18.00 h


Ludvík Salvátor Ve spolupráci s odborem pro kulturu Městského úřadu Brandýs nad Labem připravil Národní archiv u příležitosti 160. výročí narození arcivévody Ludvíka Salvátora (nar. 4. 8. 1847 ve Florencii – zemř. 12. 10. 1915 na Brandýse) z pobočné větve habsbursko – lotrinského rodu, vládnoucího v Toskánském velkovévodství od roku 1737 do 1859, biografickou výstavu nově objevených originálních dokumentů z Rodinného archivu toskánských Habsburků, který je uložen v Národním archivu v Praze. Arcivévodovu osobnost lze stručně představit jako cestovatele, geografa, přírodovědce, jazykovědce, etnografa, archeologa, spisovatele, jinými slovy učence své doby, který za svou práci získal celou řadu mezinárodních ocenění a byl členem významných evropských vědeckých společností.

Ludvík Salvátor během svého plodného života procestoval méně známá místa a krajiny světa – dostal se dokonce i do vzdálené Tasmánie. Především se plavil se svou parní jachtou po Středomoří a navštěvoval ostrovy a pobřeží ležící kolem Středozemního moře či jadranské pobřeží Istrie a Dalmácie. Jako dědictví pro budoucnost nám zanechal na 50 obsáhlých knih, které nejsou pouhými romantizujícími cestopisy, ale díla přinášející poznatky o přírodních poměrech, klimatu, floře a fauně, archeologických i architektonických památkách, obyvatelstvu, zvycích a kultuře navštívených míst, zpracovávaná na skutečných vědeckých základech. Navíc všechny publikace jsou ozdobeny překrásnými ilustracemi, na kterých se podíleli především čeští umělci jako Bedřich Havránek nebo Quido Mánes.

Expozice přináší naprosto unikátní a objevné archivní dokumenty z let 1861 - 1876, které až dosud nebyly nikdy badatelsky vytěžovány ani vystavovány. Na 10 panelech se návštěvník může seznámit s doklady, které dokumentují rozhodujícími momenty Ludvíkova života, jeho studium, životní a osudovou lásku k arcivévodkyni Matyldě, jeho cesty (Německo, Helgoland, Švédsko, Egypt, Bejrút, Kalifornie) či první literární práce.

Naprostými unikáty jsou jednak Ludvíkovy kresby brouků, nižších mořských živočichů či studie optických možností oka. Z dosud neznámých autografů ze 60. let 19. století jmenujme alespoň jeho anglicky psanou esej „Grave of Winckelmann at Triest“ , věnovanou slavnému německému archeologovi, nebo francouzskou stať o životě v Benátkách „Une simple histoire. Conio et Fragolette. Une tableaux de la vie Venitienne“. Nebo smutnou dalmatskou legendu o lásce krásné Wainy a hrdinného reka Georgise, která jakoby předznamenala jeho vlastní osud - skon jeho milované Matyldy. Z vystavených telegramů o zdravotním stavu smrtelně popálené arcivévodkyně zasílaných z Vídně Ludvíkovi do Prahy, o nichž až dosud nikdo neměl ani tušení, dodnes mrazí.

Největším objevem je však Ludvíkův rukopis o jeho první velké cestě po Istrii a Dalmácii podniknuté v roce 1864. Německy psaný autograf popisující dopodrobna navštívená místa od Benátek přes Terst, Muggiu, Capo d´Istrii až na jih Dalmácie po Budvu čítá na 1 500 stran textu. Nikdy nebyl Ludvíkem vydán. Až dosud nebyl studován ani badateli.

Vzácné archiválie jsou doprovozeny kopiemi dobových fotografií z rodinného archivu. Autorka výstavy PhDr. Eva Gregorovičová, správkyně Rodinného archivu toskánských Habsburků, nezapomněla zahrnout do expozice i dokumenty vztahující se k zámku a městu Brandýs nad Labem, který byl od roku 1860 do 1915 sídlem toskánské větve habsburského arcidomu. Nejen pro brandýské je proto naprostým překvapením, že si Leopold II., poslední velkovévoda z toskánské větve habsbursko - lotrinského rodu a majitel panství, podle své závěti přál být pochován na brandýském hřbitově.

Vzácný je i Leopoldův deník v překrásné vazbě, do něhož si velkovévoda velmi emotivně zaznamenal dne 4. srpna 1847 okolnosti provázející Ludvíkovo narození, které si právě v letošním roce připomínáme.

Další informace o osobě Ludvíka Salvátora jsou k dispozici na webových stránkách www.ludviksalvator.cz.

Fotografie


 Stereoskopická fotografie sídelního paláce Pitti ve Florencii, ve kterém se dne 4. srpna 1847 narodil Leopoldovi II. a Marii Antonii syn Ludvík Salvátor.

Stereoskopická fotografie sídelního paláce Pitti ve Florencii, ve kterém se dne 4. srpna 1847 narodil Leopoldovi II. a Marii Antonii syn Ludvík Salvátor.



Ludvíkova studijní kresba brouka.

Ludvíkova studijní kresba brouka.



Ludvíkovy kresby měkkýšů.

Ludvíkovy kresby měkkýšů.



„Grave of Winckelmann at Triest“. Ludvíkova esej o slavném německém archeologovi J. J. Winckelmannovi.

„Grave of Winckelmann at Triest“. Ludvíkova esej o slavném německém archeologovi J. J. Winckelmannovi.



Fotografie arcivévodkyně Matyldy.

Fotografie arcivévodkyně Matyldy.



Telegram oznamující tragickou smrt Ludvíkovy lásky.

Telegram oznamující tragickou smrt Ludvíkovy lásky.



První stránka z objeveného Ludvíkova rukopisu

První stránka z objeveného Ludvíkova rukopisu



Dobová fotografie Dubrovníku.

Dobová fotografie Dubrovníku.



Deník Ludvíkova otce toskánského velkovévody Leopolda II.

Deník Ludvíkova otce toskánského velkovévody Leopolda II.